Život pochází ze života

Šrí Šrímad A. Č. Bhaktivédanta Swami Prabhupáda

Lidem, kteří si zvykli přijímat slova moderních vědců jako ověřené a dokázané pravdy, může tato kniha otevřít oči. Život pochází ze života je bezprostřední, ale trefná kritika dnes převládajících názorů, teorií a hypotéz moderní vědy. Uznávaný učitel indické filozofie a náboženství Šrí Šrímad A. Č. Bhaktivédanta Swami Prabhupáda ve svých analýzách odhaluje, že současné vědecké teorie jsou postaveny na zcela chybných základech, a proto nemohou uspokojivě vysvětlit otázky vzniku a smyslu života.

Tato kniha vznikla z rozhovorů Šríly Prabhupády s jeho žáky, nahraných v roce 1973 při ranních procházkách v Los Angeles. O vědeckých otázkách Šríla Prabhupáda většinou diskutoval se svým žákem PhDr. Thoudamem D. Singhem, jehož odborností je organická chemie. Dr. Singh v současné době řídí Bhaktivédantův institut, který se zabývá studiem vědy, filozofie a teologie.

304 stran, měkká vazba, 8 stran barevné obrazové přílohy
cena: xx Kč

--- UKÁZKA ---

Relativita a poznání

Šríla Prabhupáda: Každá živá bytost má potřebnou inteligenci, aby mohla vykonávat čtyři činnosti: jedení, spaní, pohlavní styk a obranu. Tyto čtyři principy najdeme i v atomu. Lidská bytost se liší jen v tom, že má navíc inteligenci, se kterou může porozumět Bohu. To je jediný rozdíl. šhára-nidrá-bhaya-maithunam ca sámánam etat pašubhir naránám. Jedení, spaní, pohlavní život a obranu je možné vidět všude. Viděli jste, jak rostou stromy. Kůra kolem suku neroste takto, ale takto. (Šríla Prabhupáda ukazuje, že kůra neroste přes suk, ale kolem něj.) Strom má inteligenci: ,,Tímto směrem nebudu moci růst, a proto porostu tímto směrem.`` Kde má oči? Jak může vidět? To je inteligence. Jeho inteligence nemusí být tak dobrá jako vaše, ale je to inteligence. Podobně má inteligenci i dítě, ale jeho inteligence není tak rozvinutá jako inteligence otce. Když dítě za čas vyroste a jeho tělo bude stejně vyvinuté jako tělo otce, projeví se naplno i jeho inteligence.
Dr. Singh: Inteligence je tedy relativní.
Šríla Prabhupáda: Ano. Všechno je relativní. Vy máte své tělo, svou délku života a svou inteligenci a mravenec má také svou. Vy i mravenec žijete sto let, ale stoletý život je relativní podle druhu těla. Dokonce i Brahmá, nejdéle žijící bytost v tomto vesmíru, žije sto let. Z našeho pohledu to může vypadat, že mravenec žije jen několik dní, ale i on žije svých sto let. A na jiných planetách, kde je jiná atmosféra než zde na Zemi, žijí bytosti uzpůsobené tamním podmínkám. Vědci se na všechno snaží dívat z hlediska podmínek, které znají ze Země. To je nesmysl. Proč to dělají? Jestliže se celý vesmír řídí zákonem relativity, jak mohou vědci tvrdit, že podmínky pro život na této planetě se bezpodmínečně musí vztahovat i na jiné planety?
Védy nás učí, že poznání je vždy nutné brát v úvahu podle deša-kála-pátra. Deša znamená ,,okolnosti``, kála znamená ,,čas`` a pátra znamená ,,objekt``. Všemu musíme porozumět ve vztahu k těmto třem věcem. Například pro rybu je příjemné žít ve vodě, ale my se třeseme zimou, i když jsme jen na břehu oceánu. Je to tím, že moje deša-kála-pátra a rybí deša-kála-pátra se liší. Jestliže však dojdeme k závěru, že i ryby se třesou ve vodě zimou, pak je to nesmysl. Jejich deša-kála-pátra je jiná. V celém stvoření existuje 8 400 000 druhů života a každý životní druh se musí přizpůsobit různým podmínkám. Vždyť i na této planetě pro vás nebude moc pohodlné žít na Aljašce, třebaže je to také Amerika. Podobně živé bytosti, pro které je příjemné žít na Aljašce, nechodí sem.
Karandhar: Relativita se tedy vztahuje na naši individuální situaci.
Šríla Prabhupáda: Ano. Proto se říká, že co je potravou pro jednoho, je jedem pro druhého.
Brahmánanda Svámí: Vědci nejsou schopni žít na Měsíci, a proto si myslí, že tam nedokáže žít nikdo.
Dr. Singh: Problémem v tomto světě je, že prakticky každý uvažuje z perspektivy svých vlastních podmínek - a to je nesmysl.
Student: Člověk, který nikdy nebyl dál než ve své vesnici, si myslí, že jeho vesnice je celý svět.
Šríla Prabhupáda: Ano. Žába se na všechno dívá z hlediska své studny. Nedokáže přemýšlet jinak. Oceán je velký, ale ona si představuje oceán podle měřítek odpovídajících její velikosti. Podobně je Bůh velký, ale my si Ho představujeme v relativních měřítkách, která odpovídají naší velikosti. Existuje jeden druh hmyzu, který se v noci narodí, vyroste, rozmnoží se a zemře ještě před úsvitem. Nikdy se nedožije rána. Jestliže však z toho usoudí, že ráno neexistuje, pak je to nesmysl. Podobně i my, když se dočteme v šástrách (zjevených písmech), že délka Brahmova života se rovná milionům našich let, nevěříme tomu. Říkáme: ,,Jak je to možné?`` Bhagavad-gítá ale říká (8.17): sahasra-yuga-paryantam ahar yad brahmano viduh - ,,Čtyři miliardy tři sta milionů pozemských let se rovná Brahmovým dvanácti hodinám.`` Dokonce i jeden vůdčí indický politik, který byl známý jako velký znalec Gíty, tuto informaci nepřijal. Prohlásil, že je to mentální spekulace. V tom je celý problém. Různí hlupáci a darebáci se vydávají za učence, vědce a filozofy a svádějí celý svět.