Šrímad Bhágavatam 1.1

1. zpěv - Stvoření; 1.díl, kapitola 1 - 7

Šrí Šrímad A. Č. Bhaktivédanta Swami Prabhupáda

Těm, kteří se zajímají o kořeny indické civilizace, poskytuje nepřeberné množství podrobných informací o téměř všech jejích aspektech. Těm, kteří studují filozofii a náboženství, dává Bhágavatam nahlédnout hluboko do indického duchovního odkazu. Sociologům a antropologům Bhágavatam ukáže praktické uspořádání mírumilovné a vědecky organizované védské společnosti, založené na společném vysoce vyvinutém duchovním světovém názoru. Studenti literatury odhalí v Bhágavatamu mistrovské dílo vznešené poezie. Těm, kteří studují psychologii, text nabízí pozoruhodné pohledy na povahu vědomí, na lidské chování a na filozofickou studii totožnosti jedince. A nakonec těm, kteří hledají duchovní podstatu, nabízí Bhágavatam jednoduché a praktické vedení, aby mohli dosáhnout nejvyššího poznání vlastního já a realizace Absolutní Pravdy. Je zřejmé, že tento několikasvazkový text předkládaný nakladatelstvím The Bhaktivedanta Book Trust bude po mnoho budoucích let zaujímat významné místo v intelektuálním, kulturním a duchovním životě moderního člověka.

tvrdá vazba, 400 stran, 8 stran barevné obrazové přílohy
cena: 100 Kč

--- UKÁZKA ---

SLOKA 1.1.2

dharmah projjhita-kaitavo 'tra paramo nirmatsaránám satám
vedyam vástavam atra vastu šivadam tápa-trayonmúlanam
šrímad-bhágavate mahá-muni-krte kim vá parair íšvarah
sadyo hrdy avarudhyate 'tra krtibhih šušrúšubhis tat-kšanát

dharmah - náboženství; projjhita - úplně zavrženo; kaitavah - zastřená chtíčem po plodech konání; atra - v tomto; paramah - nejvyšší; nirmatsaránám - těch, kteří mají stoprocentně čisté srdce; satám - oddaní; vedyam - srozumitelný; vástavam - skutečný; atra - v tomto; vastu - podstata; šivadam - blaho; tápa-traya - trojí utrpení; unmúlanam - který umožní vykořenění; šrímat - překrásný; bhágavate - Bhágavata Purána; mahá-muni - velký mudrc (Vyásadeva); krte - který sestavil; kim - kde je; vá - potřeba; paraih - jiných; íšvarah - Nejvyšší Pán; sadyah - okamžitě; hrdi - v srdci; avarudhyate - upevní se; atra - v tomto; krtibhih - zbožnými lidmi; šušrúšubhih - kulturou; tat-kšanát - neprodleně.

Šrímad-Bhágavatam, důsledně zavrhující veškeré náboženství motivované hmotným chtíčem, ustanovuje nejvyšší pravdu, kterou chápou oddaní čistého srdce. Nejvyšší Pravda je realita a je zde oddělená od iluze pro blaho všech. Taková pravda vykořeňuje trojí druh utrpení. Překrásný Šrímad-Bhágavatam byl sestaven velkým mudrcem Vyásadevem (v jeho zralosti) a sám o sobě stačí k realizaci Boha. K čemu jsou potřeba jiná písma? Vyslyšíme-li pozorně a pokorně poselství Bhágavatamu, bude pěstováním tohoto poznání Svrchovaný Pán okamžitě pevně ustanoven v našem srdci.

VÝZNAM: Náboženství se dělí na čtyři základní složky - zbožné činy, hospodářský vývoj, uspokojení smyslů a konečně vysvobození z otroctví hmoty. Bezbožný život je barbarství; lidský život začíná tam, kde začíná náboženství. Jíst, spát, strachovat se a pářit se - to jsou jen čtyři principy zvířecího života. Lidem i zvířatům jsou tyto životní principy společné, co však člověka od zvířete odlišuje, je právě religiozita neboli náboženství. Lidský život bez náboženství není o nic lepší, nežli život zvířete, a proto se v každé lidské společnosti nachází určitá náboženská nauka, která lidi vede k seberealizaci, k uskutečnění věčného vztahu člověka s Bohem.

Na nižším stupni lidské civilizace člověk stále bojuje o to, aby ovládl přírodu. Jedná se jednoznačně o soupeření v rámci uspokojení smyslů. Tento druh vědomí vede člověka k náboženství a s touhou po hmotném zisku pak člověk vykonává zbožné činy a jiné náboženské obřady. Je-li však možné dosáhnout hmotného zisku jiným způsobem, pak člověk na takzvané náboženství úplně zapomene. To je nejlépe vidět na dnešním tzv. civilizovaném světě. Protože dnes člověk žije v hospodářském blahobytu, většina lidí se o náboženství příliš nezajímá. Kostely, mešity a chrámy zejí prázdnotou. Spíše než chodit do těchto míst, která vybudovali jejich předkové, chodí dnes lidé raději do továren, obchodů a kin. Tato situace je praktickým důkazem skutečnosti, že náboženství je pro lidi zajímavé jen tehdy, vede-li k hospodářskému vzestupu. Hospodářský vzestup je základní podmínka pro uspokojení smyslů. Často se také stává, že když se určitému člověku nepodaří dosáhnout uspokojení v tomto světě, snaží se dosáhnout vysvobození z něho a chce splynout se Svrchovaným Pánem. To vše jsou tedy jen různé druhy smyslového požitku.

Vedy doporučují, aby se člověk výše zmíněným čtyřem druhům činností věnoval podle určitých pravidel. Tím se omezí nežádoucí soupeření o smyslový požitek. Šrímad-Bhágavatam však všechny tyto otázky smyslového uspokojení jednoduše transcenduje. Jedná se o čistě transcendentální dílo, které pochopí jen ryzí oddaní Pána, oproštění od jakékoli žádosti po smyslovém uspokojení. Ve světě hmoty mezi sebou stále všichni neúprosně soupeří - zvíře se zvířetem, člověk s člověkem, společnost se společností, stát se státem. Oddaní Pána jsou však nad tímto či jiným soupeřením. S materialisty nemají proč soupeřit; jsou na cestě zpět k Bohu, do království Boha, kde je život věčný a blažený. Transcendentalista tohoto druhu je v srdci čistý a nezávistivý. V tomto hmotném světě každý závidí každému, a proto také existuje neustálé soupeření. Transcendentální oddaní Pána jsou nejen dokonale oproštěni od hmotné závisti, ale navíc jsou příznivě nakloněni všem. Jejich snahou je uspořádat společnost bez soupeření, s Bohem v jejím středu. Současná představa socialistického zřízení, kde by neexistovalo soupeření, nemá reálnou podstatu, neboť i v socialismu se soupeří o pozici diktátora. Ať už podle védského nebo všedního lidského stanoviska - základem hmotného života je smyslový požitek. Vedy se zmiňují o třech cestách. Jedna vede prostřednictvím plodonosných činů na lepší planety. Druhá vede prostřednictvím uctívání polobohů na planety polobohů, a konečně třetí se zaobírá realizací Absolutní Pravdy a neosobního aspektu Absolutního s cílem splynout s Ním.

Neosobní aspekt Absolutní Pravdy však není nejvyšší. Nad neosobním aspektem se nachází aspekt Paramátmy a nad Paramátmou se nachází osobní aspekt Absolutní Pravdy, Bhagaván. Šrímad-Bhágavatam poskytuje informace právě o tomto osobním aspektu Absolutní Pravdy, a proto stojí výše nežli literatura pojednávající o neosobním aspektu a část Ved zvaná jńána-kánda. Šrímad-Bhágavatam doporučuje přímo uctívat Nejvyšší Osobnost Božství Šrí Kršnu, a proto je na vyšší úrovni nejenom než část Ved zvaná karma-kánda, ale i než část zvaná upásaná-kánda. Karma-kánda nabádá k soupeření za účelem dosáhnout nebeských planet, kde lze lépe uspokojovat smysly. Podobné soupeření je jak ve jnána-kándě, tak i v upásaná-kándě. Šrímad-Bhágavatam toto vše převyšuje, neboť je zaměřený na Nejvyšší Pravdu, na podstatu a kořen všech kategorií. Šrímad-Bhágavatam nás dovede k dokonalému poznání jak podstaty, tak i kategorií. Absolutní Pravda, Svrchovaný Pán, je podstatou a veškeré emanace jsou druhy energie