Šrí Šrímad A. Č. Bhaktivédanta Swami Prabhupáda
Lidský život je určen k ukončení utrpení v hmotné existenci. Současná společnost se snaží odstranit toto utrpení hmotným pokrokem. Všichni ale mohou vidět, že navzdory rozsáhlému hmotnému pokroku panuje v lidské společnosti neustálé napětí.
Je tomu tak proto, že lidská bytost je svojí podstatou duchovní. Hmotné tělo se vyvíjí díky duši. Přestože materialističtí vědci popírají, že zdroj života je duchovní, neexistuje lepší vysvětlení původu životní síly v těle než to, že tato síla je projevem duchovní částečky, duše.
304 stran, měkká vazba, 8 stran barevné obrazové přílohy
cena: 80 Kč
--- UKÁZKA ---
Duchovní věda
Dr. Oliver: Žijeme na konci dvacátého století a znovu vzrůstá zájem o
hledání pravdy a o duchovní život. Zde na Západě samozřejmě neznáme dobře
Bhagavad-gítu. Myslím, že naším základním problémem je v podstatě to, o čem jste
se zmínil ve své přednášce: Jak pojmout duchovní život jako vědeckou realitu? A
myslím, že jste se zeptal správně. Jen málo lidí chápe, na co jste poukázal - že
jde o vědu.
Šríla Prabhupáda: To je začátek Bhagavad-gíty - vědecky
podané duchovní poznání. Proto jsem položil otázku: Co je převtělování duše?
Nikdo nedokázal správně odpovědět. Neustále měníme těla. Existuje mnoho druhů
těl a my můžeme po smrti dostat kterékoliv z nich. To je skutečný problém
života. Prakrteh kriyamnani gunaih karmani sarvasah: příroda jedná a
poskytuje nám hmotná těla. Toto tělo je jako stroj, jako automobil, který
dostaneme od hmotné přírody na příkaz Boha, Kršny. Skutečným cílem života je
tedy zastavit toto neustálé převtělování z jednoho těla do druhého a oživit naše
původní duchovní postavení, abychom mohli žít věčný, blažený život, plný
poznání. To je cíl života.
Dr. Oliver: V křesťanském náboženství se
samozřejmě o žádném převtělování nehovoří.
Šríla Prabhupáda: To není
věc náboženství. Náboženství je nějaká víra, která se vyvíjí podle času a
okolností. Ale skutečností je, že jsme duchovní povahy, že jsme duše. Podle
zákonů přírody putujeme z jednoho těla do druhého. Někdy jsme šťastní, někdy
jsme nešťastní; někdy jsme na nebeských planetách, někdy na nižších planetách.
Lidský život je určen k ukončení tohoto převtělování a k oživení našeho
původního vědomí. Musíme se vrátit domů, zpátky k Bohu, a žít věčně. Tím se
zabývá celá védská literatura.
Bhagavad-gítá nám ukazuje, jak máme v tomto
životě jednat. Prostřednictvím učení Bhagavad-gíty tedy můžeme začít chápat
přirozené postavení duše.
Především musíme pochopit, kdo jsme. Jsem toto tělo
nebo jsem něco jiného? To je první otázka. Pokoušel jsem se na ni odpovědět, ale
někteří posluchači se domnívali, že přednáším o nějaké hinduistické kultuře.
Nejedná se o žádnou hinduistickou kulturu. Je to vědecké pojetí. Nejprve jste po
určitou dobu dítětem. Potom jste chlapcem. Potom se stáváte mladým mužem a potom
starcem. Takto stále měníte těla. To je skutečnost, a nikoliv hinduistické
náboženství. Platí to pro každého.