include("../sys/top.php"); ?>
19.8.2006
Během lekce ve Vrindávanu Lílánanda prabhu zmínil jeden zážitek z rozdávání knih s Bhaktitírthou Svámím:
Bhaktitírtha Svámí, který měl před přijetím sanjásu jméno Ghanašjám dás, rozdával v sedmdesátých letech knihy s Mahábuddhim prabhu. Jednou šli spolu na malou fakultu a tam zjistili, že je svátek. Ghanašjám se rozhodl dát tam knihy a zkusit to tak či tak. Mahábuddhi řekl, "Proč chceš ztrácet čas a energii, je to jen malá škola a navíc je svátek (a tudíž tam nikdo není)."
Ghanašjám řekl, "Dobře, jen si tam zajdu na toaletu a hned jsem zpět. Ale pro případ, že někoho potkám, vezmu si sebou knihy."
Uběhla hodina, potom druhá a Mahábuddhi začal být neklidný. Ale také věděl, že Ghanašjám někdy dělá neuvěřitelné, až mystické věci. Rozhodl se, že mu nevynadá okamžitě, ale nejprve zjistí, proč mu to trvalo tak dlouho.
Když konečně dorazil, Mahábuddhi se ho zeptal, "Proč ti to trvalo tak dlouho, šel jsi jenom na toaletu!"
Ghanašjám odpověděl, "To jsem chtěl, ale cestou jsem se modlil ke Šrílovi Prabhupádovi: Prabhupádo, prosím pomoz mi ti sloužit, chci tě potěšit rozdáváním knih, prosím dej mi svoji milost."
"Na toaletě byl muž a já jsem s ním začal mluvit. Byl profesorem historie a náboženství. Řekl jsem mu o Šrímad Bhágavatamu, který rozdáváme, a když jsem mu ukázal, co mám, byl fascinován. Šel do své kanceláře a koupil si set Bhágavatamu. Potom jsem se ho zeptal, jestli neví, zda je otevřená knihovna. Řekl, že není, ale že zná člověka, který má knihovnu na starost a zatelefonoval mu domů. Když tomuto vedoucímu knihovny volal, zvedla to jeho manželka a řekla, že je právě na cestě na fakultu, aby si vyzvedl nějaké věci, které potřebuje. O deset minut později se tam ukázal a také si koupil set Bhágavatamu."
Je skutečně zajímavé, že když chceme upřímně rozdávat knihy, neexistují žádné hmotné vzorce.
Tento příběh poslal Vidžaj prabhu.
Přeložil: Ačjuta Gotra dás
include("../sys/bottom.php"); ?>