Šrímad Bhágavatam 1.1

Šrí Šrímad A. Č. Bhaktivédanta Swami Prabhupáda

Těm, kteří se zajímají o kořeny indické civilizace, poskytuje nepřeberné množství podrobných informací o téměř všech jejích aspektech. Těm, kteří studují filozofii a náboženství, dává Bhágavatam nahlédnout hluboko do indického duchovního odkazu. Sociologům a antropologům Bhágavatam ukáže praktické uspořádání mírumilovné a vědecky organizované védské společnosti, založené na společném vysoce vyvinutém duchovním světovém názoru. Studenti literatury odhalí v Bhágavatamu mistrovské dílo vznešené poezie. Těm, kteří studují psychologii, text nabízí pozoruhodné pohledy na povahu vědomí, na lidské chování a na filozofickou studii totožnosti jedince. A nakonec těm, kteří hledají duchovní podstatu, nabízí Bhágavatam jednoduché a praktické vedení, aby mohli dosáhnout nejvyššího poznání vlastního já a realizace Absolutní Pravdy. Je zřejmé, že tento několikasvazkový text předkládaný nakladatelstvím The Bhaktivedanta Book Trust bude po mnoho budoucích let zaujímat významné místo v intelektuálním, kulturním a duchovním životě moderního člověka.

tvrdá vazba, 616 stran, 16 stran barevné obrazové přílohy
cena: 130 Kč

--- UKÁZKA ---

SLOKA 2.1.6

etáván sánkhya-yogábhyám sva-dharma-pariništhayá
janma-lábhah parah pumsám ante náráyana-smrtih

etáván - toto vše; sánkhya - úplné poznání hmoty a duše; yogábhyám - ovládání mystických sil; sva-dharma - příslušná povinnost či zaměstnání; pariništhayá - plným vnímáním; janma - zrození; lábhah - získá; parah - nejvyšší; pumsám - osoba; ante - na konci; náráyana - Osobnost Božství; smrtih - vzpomínání.

Nejvyšší dokonalostí lidského života, které může člověk dosáhnout úplným poznáním hmoty a duše, ovládáním mystických sil nebo dokonalým plněním předepsaných povinností svého zaměstnání, je vzpomínat na konci života na Osobnost Božství.

VÝZNAM: Náráyana je transcendentální Osobnost Božství a je mimo hmotné stvoření. Vše, co je stvořené, udržované a zničené, má svoji existenci v rámci mahat-tattvy (hmotné podstaty) a nazývá se to hmotný svět. Existence Náráyana ovšem pod vládu této mahat-tattvy nespadá. Jméno Náráyana, Jeho podoba, vlastnosti atd. nepodléhají vládě hmotného světa. Emipirickým filozofickým spekulováním, rozlišujícím hmotu od duše, rozvíjením mystických schopností, kterými se člověk nakonec může přemístit na jakoukoliv planetu tohoto vesmíru i mimo něj, nebo plněním náboženských povinností může člověk dosáhnout nejvyšší dokonalosti za předpokladu, že je schopen dostat se na úroveň náráyana-smrti, neustálého vzpomínání na Osobnost Božství. To je možné jedině ve společnosti čistého oddaného, který dokáže dovršit transcendentální činnosti všech jňáních, yogínů a karmích podle povinností předepsaných v písmech. Dějiny nabízejí mnoho příkladů, jak bylo dosaženo duchovní dokonalosti; ať už to byli Sanakádi ?šiové či devět oslavovaných Yogendrů, kteří dosáhli dokonalosti teprve poté, kdy začali oddaně sloužit Pánu. Žádný oddaný Pána nikdy nevymění cestu oddané služby za metodu, jakou přijímají jňání nebo yogíni. Každý se úzkostlivě snaží dosáhnout na svém poli nejvyšší dokonalosti, a zde je uvedeno, že touto dokonalostí je náráyana-smrti. Je to cíl, jemuž každý musí obětovat to nejlepší, čeho je schopen. Jinými slovy, člověk má mít život uspořádaný tak, aby na každém svém kroku mohl čím dál víc vzpomínat na Osobnost Božství.

SLOKA 2.1.7

práyena munayo rájan nivrttá vidhi-šedhatah
nairgunya-sthá ramante sma gunánukathane hareh

práyena - hlavně; munayah - všichni mudrci; rájan - ó králi; nivrttáh - nad; vidhi - usměrňující zásady; sedhatah - od omezení; nairgunya-stháh - v transcendentálním postavení; ramante - nalézající potěšení v; sma - výhradně; guna-anukathane - popisování slávy; hareh - Pána.

Ó králi Paríkšite! Hlavně nejvyšší transcendentalisté, na které se již nevztahuje dodržování usměrňujících zásad a omezení, nalézají potěšení v popisování slávy Pána.

VÝZNAM: Nejvyšší z transcendentalistů je osvobozená duše, na kterou se nevztahují usměrňující zásady. Nováček, který má být povýšen na duchovní úroveň, dodržuje usměrňující zásady pod vedením duchovního mistra. Můžeme ho přirovnat k pacientovi, který má pod lékařským dohledem předepsaná různá omezení. Osvobozené duše všeobecně nalézají potěšení v popisech transcendentálních činností. Jak jsme se již zmínili, Náráyana neboli Hari, Osobnost Božství, je nad hmotným stvořením, a proto Jeho podoba a vlastnosti nejsou hmotné. Vrcholní transcendentalisté neboli osvobozené duše Ho realizovali svou pokročilostí v transcendentálním poznání, a nalézají proto potěšení v rozmluvách o transcendentální povaze Pánových zábav. Kršna v Bhagavad-gítě (4.9) prohlašuje, že Jeho příchod a všechny Jeho skutky jsou divyam neboli transcendentální. Běžný člověk, oklamaný hmotnou energií, je pevně přesvědčen, že Pán je stejný jako my, a proto odmítá uznat, že povaha jména, podoby atd. Pána je transcendentální. Ale nejvyšší transcendentalista se o nic hmotného nezajímá, a tak jeho zájem o činy Pána je jasný důkaz toho, že Pán není bytostí tohoto hmotného světa. Védská literatura potvrzuje, že Nejvyšší Pán je jeden, ale věnuje se Svým transcendentálním zábavám ve společnosti Svých čistých oddaných a zároveň je přítomný v srdcích všech živých bytostí jako Nadduše, expanze Baladeva. Nalézat potěšení v naslouchání a vyprávění o transcendentálních vlastnostech Pána je tedy nejvyšší dokonalostí transcendentální realizace, a nikoliv splynout s neosobní existencí Pána, jak usilují neosobní monisté. Skutečné transcendentální potěšení může živá bytost poznat při oslavování transcendentálního Pána a nikoliv v pocitu sounáležitosti s Jeho neosobním rysem. Existují ovšem také transcendentalisté na nižších úrovních, kteří namísto toho, aby nalézali potěšení v líčení transcendentálních činností Pána, hovoří o těchto Pánových činnostech pouze formálně a jen proto, aby docílili splynutí s Jeho existencí.